Co stojí za státními svátky v České republice? Seznamte se s významnými dny v roce a historickými událostmi, se kterými se pojí. Ať jste Čech, anebo v zemi dlouhodobě žijete, sluší se znát důvod, proč tyto dny nemusíte do práce a obchody zůstávají zavřené.
1. leden a 28. říjen – vznik samostatných států
Dalo by se říct, že Češi slaví založení svého státu hned dvakrát. Historicky starší je datum 28. října 1918. Z českých zemí spadajících do Rakousko-Uherska tehdy po 1. světové válce vzniklo samostatné Československo v čele s prezidentem T. G. Masarykem. Nejvýznamnější událost československých dějin připomíná státní svátek 28. října – Den vzniku samostatného československého státu.
První leden pak pro Čechy neznamená pouze vstup do nového roku, ale také připomínku data 1. 1. 1993 a státní svátek Den obnovy samostatného českého státu. Tímto dnem se Československá federativní republika rozdělila na dva samostatné státní celky – Českou republiku a Slovenskou republiku s prezidenty Václavem Havlem a Michalem Kováčem.
8. květen – Den vítězství
Státní svátek na začátku května dodnes připomínají mnohé pamětní desky na domech v pražských ulicích. Na nich si můžete většinou přečíst jména československých občanů, kteří padli na konci 2. světové války při Pražském povstání. Dříve se svátek jmenoval Den osvobození od fašismu, dnes nese název Den vítězství. Připadá na 8. května, den, kdy v roce 1945 Německo kapitulovalo a nacistická válka v Evropě byla oficiálně u konce.
5. a 6. červenec – čas na dovolenou
Dva volné dny na začátku letních prázdnin většina Čechů využívá k vybrání dovolené. Povědomí o dějinných událostech v tyto dny už ale pokulhává. Každý rok patří 5. červenec Dni slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. V 9. století šířili tito učení bratři nejen v českých zemích křesťanství a staroslověnský jazyk. V 19. století byli oba prohlášeni za svaté a jsou hlavními patrony Moravy.
S významnou osobností české historie je spojen i následující státní svátek 6. července – Den upálení mistra Jana Husa. Připomíná mučednickou smrt římskokatolického kněze, myslitele, reformátora a kazatele mistra Jana Husa během kostnického koncilu v roce 1415.
28. září – Den české státnosti
Roku 935, 28. září, vydechl český kníže sv. Václav naposledy. Zavraždil ho vlastní bratr Boleslav, který po něm převzal vládu. Za svého života se kníže Václav zasloužil o udržení suverenity českých zemí a vynikal silnou zbožností. V legendách mu jsou připisovány posmrtné zázraky. Panovník z rodu Přemyslovců, svatořečený sv. Václav, je největším patronem českých zemí a důležitým symbolem české státnosti.
17. listopadu – Den boje za svobodu a demokracii
17. listopad 1989 připadal na pátek. V Praze na Albertově se konalo povolené shromáždění studentů ku příležitosti uctění památky vysokoškoláků za nacistické okupace v roce 1939. Průvod tisíců mladých lidí centrem hlavního města se brzy stal veřejným projevem odporu k totalitnímu režimu, který v zemi panoval 40 let. Pochod demonstrantů přes Národní třídu byl nakonec krvavě potlačen složkami Státní bezpečnosti.
Tato událost odstartovala tzv. Sametovou revoluci a pád komunistické vlády v Československu. V podloubí u Mikulandské ulice dnes naleznete pamětní desku připomínající tehdejší policejní brutalitu vůči neozbrojeným občanům.
