Objevte tajemné kouzlo Nového Města pražského. Znáte šestici kostelů, která svým umístěním tvoří kříž? Moderní zástavba některé středověké památky skryla, ale určitě stojí za prozkoumání. Stejně jako pulsující rozlehlá náměstí a původní domy obchodníků.

Kde leží Nové Město?

Nové Město pražské nalezneme na pravém břehu Vltavy. Jeho hranice se line pod Vyšehradem od Jiráskova náměstí přes Masarykovo nábřeží kolem Starého Města až k Holešovicím. Jedná se o městskou čtvrť, která z velké části zabírá Prahu 1 a Prahu 2 a malinko zasahuje také do Prahy 8.

Nové Město nabízí takové architektonické skvosty jako Národní divadlo nebo Národní muzeum. Sem spadají oblasti kolem Václavského náměstí, Karlova náměstí, náměstí Republiky, Jindřišské ulice, Karlova, Albertova, Výtoně nebo Hlavního a Masarykova nádraží.

První čtvrť s urbanistickým plánem

Oficiální vznik Nového Města pražského se datuje k 8. březnu 1348. Praha se rychle rozrůstala. Díky sídlu českého a římského panovníka Karla IV., vysokému učení a vzácným kostelním relikviím sílil počet obyvatel, studentů i poutníků z ciziny. Cíl zvýšit kapacitu hlavního města král oznámil brzy po usednutí na trůn.

Sám poté dbal na detailní plánování projektu. Na rozdíl od Starého Města, jehož úzké křivolaké uličky přibývaly spontánně, stavba Nového Města počítala s přesně vyměřenými širokými bulváry, pravoúhlými křižovatkami a ohromnými náměstími. Slavnostní položení základního kamene k hradbám Nového Města pražského císařem Karlem IV. proběhlo 28. března 1348.

Slib, který podnítil rozvoj

Představy mocného vladaře byly velkolepé. Plány Nového Města pražského zahrnovaly až 5000 domů pro 50 000 nových obyvatel, důležité světské stavby a řadu působivých kostelů. Všem majitelům pozemků neváhal Karel IV. slíbit 12leté osvobození od daní, pokud si na nich zbudují dům. A taková pobídka fungovala výborně! Praha se v době vlády Karla IV. stala rozlohou i počtem obyvatel největším městem Evropy, hned po Římu a Cařihradu.

Rychlý start Nového Města

Do čtyř let na vytyčeném území, které zahrnovalo starší osady, vyrostlo kolem 600 nových stavení. Honosné domy bohatých obchodníků, s podloubím a leckdy také soukromou kaplí, stály na krajích náměstí, obydlí chudších řemeslníků spadala do okolních ulic. Hradby o délce 3,5 km a výšce 10 metrů obklopovaly plochu 2,4 km čtverečních a jejich realizace trvala pouhé dva roky. Ke konci 14. století už tempo výstavby pomalu klesalo. Úplně zastavěno bylo Nové Město až v 19. století, kdy bylo také zbořeno jeho opevnění.

Největší trhy a dnešní náměstí

Čtvrť postavená Karlem IV. před více než 600 lety stále drží primát největšího náměstí. Byl jím Dobytčí trh, nyní Karlovo náměstí, s rozlohou osm hektarů. Zatímco ve středověku sem ústily ulice široké až 27 metrů, dnes zde proudí kolony aut z frekventovaných ulic Žitné a Resslovy. Další dva velké trhy – Koňský a Senný – patří i v současnosti jako Václavské a Senovážné náměstí mezi nejrušnější centra metropole.

Kostely na pomyslném kříži

Koncept Nového Města pražského z pera Karla IV. zahrnoval také založení šesti kostelů, jejichž umístění tvoří z ptačí perspektivy křesťanský kříž. V jeho středu stojí kostel sv. Apolináře, na koncích ramen pak naleznete klášter Na Slovanech (Emauzy) a kostel Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově. Základnu kříže tvoří přímka mezi kostelem sv. Kateřiny (dnes v areálu psychiatrické léčebny), kostelem Panny Marie Na Slupi a bazilikou sv. Petra a Pavla na Vyšehradě.