Příběhů o hrdinech a padouších stvořila 2. světová válka nespočet. Ovšem z toho, který vzpomíná Národní památník hrdinů heydrichiády, se vám podlomí kolena. Vypráví o „malých lidech“, kteří se postavili nacistické tyranii, o atentátu na říšského protektora a mstě Adolfa Hitlera na tisících civilistech.
Tvrdý boj proti okupantům
Okupace Československa v roce 1938 znamenala absolutní převzetí moci nacisty. Fakticky ve vyhlášeném Protektorátu Čechy a Morava vládl Hitlerem jmenovaný říšský protektor, od 27. září 1941 oddaný nacista Reinhard Heydrich. A to s jasným cílem: potlačit a zničit sílící odboj.
Heydrich okamžitě vyhlásil stanné právo a přistoupil k mnohanásobným popravám. Jakékoli protinacistické nálady byly potrestány zatčením a v mnoha případech trestem smrti. V okupovaném Československu zavládl pod vedením Heydricha ještě větší teror a strach z nacistů než dřív. Za svoji krutost však Heydrich zaplatil životem, když podlehl následkům atentátu 4. června 1942.
Pomoc z exilu
Operace ANTHROPOID Atentát na Reinharda Heydricha patří k nejvýznamnějším aktům odboje 2. světové války v mezinárodním měřítku. Skupina parašutistů s dvěma předurčenými atentátníky Jozefem Gabčíkem a Janem Kubišem byla speciálně vycvičena ve Velké Británii, vysazena britským letectvem nedaleko Prahy a řízena československou exilovou vládou s jediným cílem: zneškodnit říšského protektora. K útoku na Heydrichův vůz bombou a střelnými zbraněmi došlo 27. května 1942 při projíždění pražskou Libní. Říšský protektor podlehl svým zraněním o pár dnů později.
Za Heydrichovu smrt poté zaplatilo životem tisíce lidí. Rozzuřený Adolf Hitler se uchýlil k těžkým represím, zlikvidoval každého jednotlivce i celé rodiny, kteří se na atentátu nejenom podíleli, ale třeba ho jen schvalovali. Mezi nejhorší zvěrstva spáchaná na civilistech se zařadilo dodnes vzpomínané vyhlazení celých obcí Lidice a Ležáky, včetně žen a dětí.
Poslední vzdor válečných hrdinů
Právě v dnešním Národním památníku hrdinů heydrichiády, v chrámu sv. Cyrila a Metoděje, se atentátníci a dalších pět jejich spolubojovníků po útoku ukrývali. Kvůli rozsáhlému nacistickému pátrání neměli šanci z Prahy uniknout. K jejich odhalení došlo až po zradě jednoho z výsadkářů, který se během operace ukrýval v jižních Čechách a nacistům vyzradil plány i úkryty odbojářů.
Raději než by padli do rukou nacistů, zvolilo sedm vojáků v chrámu sv. Cyrila a Metoděje smrt vlastní rukou. Po dlouhém odrážení nacistické přesily (stopy střelby jsou na exteriéru kostela patrné dodnes) si sedm posledních nábojů v útrobách chrámu schovali pro sebe… Všechny představitele pravoslavného kostela, ve kterém se skupina parašutistů ukrývala, nacisté později popravili.
Vciťte se do kůže odbojáře
Už v roce 1947 byla na zeď kostelní krypty umístěna bronzová pamětní deska se jmény padlých odbojářů i duchovních. Významné historické události, které se zde odehrály, připomínala expozice Národního památníku obětí heydrichiády teprve od roku 1995. V roce 2002 bylo památné místo přejmenováno na příznačnější Národní památník hrdinů heydrichiády.
Od roku 2010 návštěvníky ohromí zrekonstruovaná moderní expozice situovaná do prostoru před kryptou kostela, kde je řada dobových informací doplněná o předměty a audio nahrávky. Samotná krypta chrámu, kde parašutisté zemřeli, skrývá bronzové busty vojáků s jejich životopisy.
Kudy k památníku parašutistů?
Národní památník se nachází v podzemní kryptě barokního chrámu sv. Cyrila a Metoděje v automobily velmi frekventované Resslově ulici. Nejlépe sem dojdete z Karlova náměstí, které křižují trasy mnoha tramvají nebo zde vystoupíte z metra žluté linky B.
Cenné pietní místo novodobé československé historie je otevřeno celoročně mimo pondělí a některé svátky od 9 do 17 hodin a vstupné je zdarma. Po předešlé domluvě je možná i komentovaná prohlídka.
