Vznešené Stavovské divadlo tleskalo Mozartovi, když ve Vídni propadl
Původní osvícenská myšlenka obohatit duše i mysl národa se ve Stavovském divadle vždy dařila vrchovatě. Na jeho jevišti vystupovaly divadelní osobnosti jako J. K. Tyl nebo K. H. Mácha. Zde diváci poprvé zhlédli českou novodobou operu Dráteník (1826) nebo si poslechli píseň, která se stala národní hymnou (Kde domov můj, 1836).
Milníky českého divadla
Jedno z nejstarších divadel v Evropě zahájilo svůj program v dubnu 1783. Po svém zakladateli aristokratovi Františku Antonínu Nostic-Rieneckovi neslo také svůj původní název Hraběcí Nosticovo divadlo. Tento osvícenský počin byl pro Pražany velmi významný a město zařadil po bok evropských metropolí konce 18. století, které novými veřejnými divadly posilovaly kulturní úroveň národa.
Scéna Stavovského divadla hrála v němčině, ale nahodile a později pravidelně uváděla také představení v češtině. V třaskavých letech se stala vlivným politickým nástrojem a po revolučním roce 1848 se právě zde zrodila myšlenka na stavbu českého Národního divadla. Svůj současný název získalo Stavovské divadlo v roce 1798, kdy jej od hraběte Nostice odkoupili čeští stavové. Po konci 1. světové války a vzniku Československa se v roce 1920 Stavovské divadlo přidružilo ke scéně Národního divadla s činoherním, operním i baletním repertoárem. Za socialismu užívalo název Tylovo divadlo.
Scéna i budova políbená múzou
Klasicistní sloh Stavovského divadla se dochoval v téměř původním stavu až do současnosti, což je evropské unikum. Interiér zdobí sloupy z hnědého sliveneckého mramoru, naopak bílý mramor byl použit na část podlah. Kombinaci bílé a zlaté v původním ladění interiéru doplňovaly prvky červené, od rozsáhlé rekonstrukce v 90. letech 20. století však červenou barvu nahradila převaha modré.
Vysoko nad vchodem do Stavovského divadla můžete číst zlatý nápis Patriae et Musis – Vlasti a múzám. K múzám odkazuje také olejomalba navržená pro oponu – výjev shromáždění múz a řeckých bohů na hoře Olymp.
Pod taktovkou Amadea Mozarta
Pražany a jejich Stavovské divadlo ve své době miloval také Wolfgang Amadeus Mozart. Po propadu opery Figarova svatba ve Vídni se mu v Praze dostalo vřelého přijetí. Ve Stavovském divadle následně uvedl premiéru další opery Don Giovanni, kterou v roce 1878 sám dirigoval. Právě kulisy Stavovského divadla můžeme vidět v oscarovém filmu Amadeus režiséra Miloše Formana. Pouze jediné dnes fungující divadlo se pyšní jevištěm, na kterém kdysi geniální Mozart přijímal dlouhé aplausy, a to pražské Stavovské divadlo.
Kudy ke Stavovskému divadlu?
Stavovské divadlo se nachází na Ovocném trhu v Praze 1, uprostřed pomyslného trojúhelníku tvořeného Václavským náměstím, Staroměstským náměstím a náměstím Republiky. Na všechna tři náměstí se dostanete snadno metrem, ke Stavovskému divadlu poté dojdete pěšky Celetnou ulicí (od Staroměstské a náměstí Republiky) nebo skrz pasáž Myslbek z ulice Na Příkopě (směr od Václavského náměstí). Romantické povahy se mohou vydat na Ovocný trh i od Karlova mostu – krásnou procházkou křivolakými uličkami Starého Města.