Až do 17. listopadu je možné v Národní galerii ve Veletržním paláci zhlédnout unikátní výstavu českého velikána Emila Filly. Expozice představuje malířovu grafickou tvorbu 30. a 40. let, cyklus Bojů a zápasů (1937) a album Herakles (1945), kterými reagoval na agresivní nacistickou ideologii.

Kdo byl Emil Filla?

Původní profesí úředník Emil Filla ((1882–1953) je přední českou osobností první poloviny 20. století. Jeho umělecká tvorba byla ohromně všestranná, zahrnovala kresbu, malbu, grafiku i plastiku, věnoval se teorii výtvarného umění a nejenom v oblasti kultury platil za vlivného muže své doby. Už při studiích na Akademii výtvarných umění v Praze se profiloval jako filosof a inovátor – nebyl spokojený s konvenčními metodami výuky, školu opustil a věnoval se vlastní tvorbě.

Život Emila Filly

Do jeho díla se výraznou měrou otiskly oba světové válečné konflikty. V době vypuknutí 1. světové války pobýval v Paříži, odtud však musel uprchnout do Holandska, kde se aktivně zapojil do československého odboje. V meziválečném období si plně uvědomoval plíživé ohrožení svobody a cítil nutnost bojovat proti tyranii a útlaku. Pocity tehdejší doby vyjádřil symbolicky postavou Herakla, syna smrtelné Alkmény a všemohoucího Dia v grafickém cyklu Boje a zápasy (1937).

Jako výrazná česká osobnost dlouhodobě varující před nebezpečím fašismu byl zatčen gestapem hned na začátku 2. světové války 1. září 1939. Zažil hrůzy koncentračních táborů v Dachau a v Buchenwaldu, kde si udržoval víru v člověka psaním a tvorbou poezie. V táborech prodělal šest infarktů a ač přežil, jeho zdraví bylo chatrné. Emil Filla zemřel v Praze v roce 1953 jako vysokoškolský profesor na svůj sedmý infarkt. Jeho životní družkou byla malířka a dcera profesora filozofie na pražské univerzitě Františka Krejčího – Hana Krejčí.

Význam díla Emila Filly

V celoživotní tvorbě Emila Filly lze nalézt mnoho směrů, forem a obsahů. Charakteristické jsou pro něj malby zátiší, také s prvky koláže, a ženy. Zabýval se sochařskou tvorbou i figurální malbou. Jeho díla reflektují dobu a často vyzařují vypjaté emoce, kterými apeloval na společnost. Především v meziválečných letech.

V roce 1907 se stal členem expresionistické skupiny Osma a o čtyři roky později stál u zrodu Skupiny výtvarných umělců, tíhnoucí ke kubismu. V tomto období je jeho dílo silně ovlivněno kubistickými obrazy Pabla Picassa a Georgesa Braqua. Později našel český malíř a sochař zalíbení v mytologických námětech surrealismu, k čemuž odkazuje také podtitul výstavy ve Veletržním paláci: Emil Filla – Herakles zápasí s býkem.

Jak se dostat k Veletržnímu paláci

K Veletržnímu paláci se nejlépe dopravíte tramvají, zastávka „Veletržní palác“ leží přímo před budovou Národní galerie. Jen pár desítek metrů můžete dojít ze Strossmayerova náměstí, které je jedním z tramvajovým uzlů v Praze. Nejbližší stanice metra je Vltavská na červené lince C. Prohlídku výstavy můžete doplnit příjemnou procházkou v nedalekém parku Stromovka nebo pokračovat v kulturním dni v blízkém Biu Oko.