Při výstavbě i po ní provázela Obecní dům kritika škarohlídů, kteří považovali jeho architekturu za nemoderní. Dnes nezbývá než se sklonit před honosnými sály, kde se uzavíraly důležité politické dohody, a obdivovat charakteristické snoubení architektonických a výtvarných stylů konce 19. a začátku 20. století.

„Neobaroko, neorenesance, západní i orientální vlivy se zde prolínají s českou secesí,“ píše se na oficiálním webu Obecního domu. Nejenom proto stojí tento symbol české státnosti za pozornost.

Královská minulost Obecního domu

Secesní budova Obecního domu byla slavnostně otevřena 5. ledna 1912. Stalo se tak po tlaku českých obrozenců na výstavbu vlastního společenského a kulturního centra, podobného tomu německému. Vybrané místo nemohlo být váženější. Obecnímu domu město přiřklo parcelu na Starém Městě, v místě, kde od 14. století stával Králův dvůr (přechodné sídlo českých panovníků) a kde začínala tzv. Královská cesta (projížďka panovníka průvodem měšťanů před korunovací) na Pražský hrad.

Celý komplex Králova dvora zahrnoval rezidenci králů, rozlehlou zahradu, zvěřinec, lázně i kostel. Kvůli výstavbě nového Obecního domu byly zchátralé objekty Králova dvoru zbourány a věnovány na oltář „majáku české státnosti“, jak Češi vytoužený Obecní dům hrdě nazývali.

Předražená výkladní skříň dobového umění

Původní projekt Obecního domu počítal s třemi miliony korun. Celkové náklady se však vyšplhaly na tehdy závratný dvojnásobek. Přes veškerou kritiku a podezření z korupčních praktik však stavba svedla dohromady nejlepší umělce své doby. Na výzdobě Obecního domu se podíleli například malíři Mikoláš Aleš, Václav Jansa, Alfons Mucha, Max Švabinský nebo František Ženíšek. Ze sochařů zde zvěčnili své umění mimo jiné Josef Mařatka nebo Josef Václav Myslbek.

Dva dějinné zlomy uvnitř Obecního domu

Obecní dům vždy patřil ke středobodům politického dění v Praze. Právě zde byl dne 28. října 1918 oficiálně vyhlášen vznik samostatného Československa a v revolučním listopadu 1989 se zde odehrála první setkání vládnoucích komunistů a představitelů Občanského fóra v čele s Václavem Havlem. Obě tyto události patří k nejvýznamnějším v historii českých zemí a nejenom při nich poskytl Obecní dům důstojné zázemí všem zúčastněným.

Současný Obecní dům pro veřejnost

Dnes se v prostorných sálech Obecního domu konají převážně koncerty vážné hudby. Bohatý program nabízí také výstavy výtvarného umění či turistické prohlídky s odborným výkladem. Komentované prohlídky interiéru trvají přibližně hodinu a jsou možné také v anglickém jazyce.

V přízemí Obecního domu sídlí francouzská restaurace (otevřena v roce 1911), původně zařízený bar a secesní kavárna s cukrárnou a menší galerií. V těchto zářivých prostorech s křišťálovými lustry a mramorem na vás dýchne ta pravá atmosféra života smetánky za První republiky.

Jak se dostat k Obecnímu domu?

Obecní dům stojí v jižním rohu náměstí Republiky, směrem k ulici Na Příkopě, v blízkosti Prašné brány. Náměstí Republiky je skvěle dostupné pražskou integrovanou dopravou, využít můžete žlutou linkou metra B nebo celou řadu tramvají a autobusů. Parkování je zde složité, proto volte raději MHD nebo procházku centrem města.