Prohlídku Václavského náměstí začněte stylově – srazem „pod koněm“. Možná se nachomýtnete k nějakému shromáždění či demonstraci… Hovorově Václavák je protkaný klíčovými momenty moderní historie Prahy, zde se měnily politické režimy a zde se konala důležitá prohlášení.

Sejdeme se „pod ocasem“

Určitě jste to už slyšeli. Dáme sraz „u koně“ nebo „pod ocasem“ jsou dobře známá hesla všech Pražanů. Jezdecká socha sv. Václava, která vévodí horní části Václavského náměstí, je ústředním bodem většiny dostaveníček v centru Prahy.

Bronzové sousoší sv. Václava s dalšími čtyřmi patrony českých zemí je více než sto let symbolem české státnosti a hrdosti národa. Návrh Josefa Václava Myslbeka, který zobrazuje světce v roli bojovníka, zvítězil v konkurenci dalších sedmi sochařů. Prací na celém sousoší strávil Myslbek přes třicet let.

Slavnostní odhalení pomníku proběhlo v roce 1913, tenkrát sv. Václava na koni doplňovali pouze tři patroni – sv. Prokop, sv. Anežka česká a sv. Ludmila. Čtvrtý roh mohutného podstavce obsadila v roce 1924 socha sv. Vojtěcha.

Místo protestů a demonstrací

Právě zde, pod koněm, byla 28. října 1918 v 11 hodin vyhlášena samostatná Československá republika. Historické datum je také zvěčněno v chodníku před pomníkem: 28. X. 1918.

Prostranství kolem sochy sv. Václava dodnes slouží jako základna k nejrůznějším manifestacím a veřejnému shromažďování. V roce 1969 se u pomníku na protest proti sovětské okupaci upálil student Jan Palach, o dvacet let později se stalo klíčovým místem Sametové revoluce, která odstartovala pád totalitního režimu.

Historie Václavského náměstí

Původní Koňský trh vznikl na základě dekretu o založení Nového města pražského z roku 1348. Jméno Svatováclavské náměstí, respektive Václavské náměstí, získalo toto obchodní a kulturní centrum až v revolučním roce 1848 na popud národního buditele Karla Havlíčka Borovského.

Na místě Národního muzea stávala do roku 1875 Koňská brána jako součást později zbořených pražských hradeb. Nyní už si nikdo neumí představit, že prostředkem svažitého náměstím protékal odshora dolů Vinohradský potok až do rybníka na Můstku. Dlažbu a následně elektrické osvětlení získalo podlouhlé Václavské náměstí v druhé polovině 19. století.

Moderní tržiště připomíná Václavák i dnes. Přes den zde naleznete prodejce všeho druhu, stánkaře, rychlá občerstvení, luxusní podniky, bary i obchodní domy. Náměstí i jeho okolí je plné divadel a kin. Ani v noci ruch na Václaváku neustává. Víc než Pražanům ale toto místo slouží hýřícím turistům, prodejcům drog a prostituci.

Jak se dostat na Václavák

Václavské náměstí je dopravním uzlem centra Prahy. Dostupnost metrem zajišťují dvě přestupní stanice – z Můstku (linka A a B) můžete vystoupit na povrch v dolní části náměstí, anebo uprostřed, kde náměstí přetíná Vodičkova ulice s tramvajemi, pokud vystoupíte na stanici Muzeum (linka A a C), stanete v horní části náměstí pod Národním muzeem nebo u sochy sv. Václava.

Přímo na náměstí jezdily tramvaje do roku 1980, nyní naleznete nejbližší zastávky ve Vodičkově ulici a pod Jindřišskou věží. O návratu tramvají a naopak zákazu vjezdu aut na Václavské náměstí se neustále diskutuje.

Foto – zdroj: Pixabay.com