Až budete procházet pod Prašnou bránou, zastavte se a vzhlédněte. Spatříte mistrná sochařská díla umístěná po obvodu obou pater pozdně gotické věže. Poznáte, co zobrazují? Pokud vám obdiv architektonických detailů zvenčí nestačí, prozkoumejte Prašnou bránu zevnitř. Původní točité schodiště a výhledy na Prahu z ptačí perspektivy stojí za to.

Kvíz s postavami českých dějin

Sochy v prvním patře Prašné brány představují české krále se znaky zemí, kterým vládli (Jiřího z Poděbrad, Vladislava II., Přemysla Otakara II. a Karla IV). Nad nimi, ve výšce druhého patra, shlíží sochy českých patronů a světců. Nejvýš, až u cimbuří, lze rozpoznat znaky českých královských měst. Pokud do průjezdu se síťovou klenbou vstoupíte z Celetné ulice, na průčelí uvidíte sochy Adama a Evy, na opačné straně pak sv. Petra a Pavla.

Proč se bráně říká Prašná?

Věže, které stávaly na místě dnešní Prašné brány, měly mnoho jmen. Ta nejpůvodnější patřila k branám staroměstského opevnění a nesla název U sv. Ambrože. V první polovině 13. století ji nahradila brána Horská, jelikož od ní vedla významná cesta do Kutné Hory. Po vzniku Nového Města hradby ztratily svůj smysl a dlouhá léta chátraly. Lidé začali Horské bráně říkat Odraná, což vzhledem k sousednímu Královu dvoru (dnešní Obecní dům), tehdejšího sídla krále, nebudilo dobrý dojem.

Výstavba pozdně-gotické Nové brány, vysoké 42 metrů, začala v druhé polovině 15. století. Po přesídlení krále na Pražský hrad však i o ní staroměstští konšelé ztratili zájem. Od 18. století sloužila nedokončená stavba Nové brány jako sklad pro střelný prach, odtud název Prašná.

Rozhlédněte se z výšky 44 metrů

Současnou podobu získala Prašná brána až po rekonstrukci na konci 19. století. Díky pseudogotickým úpravám architekta Josefa Mocknera byla dostavěna střecha s typickými věžičkami a přístupným ochozem. Prašná brána od té doby ční do výšky 65 metrů a umožňuje výhledy na město z výšky 44 metrů. Přes den bývá otevřena veřejnosti i v období svátků za základní vstupné 90 korun. Po vystoupání točitého schodiště se 186 schody vám budou odměnou překrásné scenérie historické Prahy.

Vydejte se po stopách českých králů

Když projdete Prašnou bránou z náměstí Republiky, ocitnete se na začátku takzvané Královské cesty. Odtud se vydali budoucí čeští králové ke korunovaci na Pražský hrad, tudy projížděli význační poslové a zahraniční návštěvy. Historická trasa Starým Městem sloužila od 15. do 19. století slavnostním i smutečním průvodům. Projděte se od Prašné brány ke Hradu tak, jako to dělaly největší osobnosti své doby – na jedné cestě potkáte největší skvosty staré Prahy.

Královská cesta:

Prašná brána – Celetná – Staroměstské náměstí – Staroměstská radnice – Malé náměstí – ulice Karlova – Klementinum – Křižovnické náměstí – Karlův most – Mostecká – Malostranské náměstí – Nerudova – ulice Ke Hradu – Hradčanské náměstí – Pražský hrad – katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha

Jak se dostat k Prašné bráně

Prašná brána je jednou z dominant náměstí Republiky, které je výborně dostupné tramvají, autobusem i metrem. Pěšky můžete přijít z Václavského náměstí ulicí Na Příkopě nebo ze Staroměstského náměstí Celetnou ulicí. Od vltavského nábřeží vás sem přímo zavede ulice Revoluční.