Pokud navštívíte vyšehradský hřbitov, rázem se ocitnete ve hvězdné společnosti. Zde jsou pohřbeni významní umělci a vědci, v samostatných hrobech a ve společné stoleté hrobce Slavíně. Přistupte blíž a nechte se vtáhnout do slavné historie. Každý náhrobek je uměleckým dílem. Atmosféru, kterou tady zažijete, v žádném muzeu českých dějin určitě nenajdete.
Na místě vyšehradského hřbitova se pohřbívalo už ve 13. století. Až v 70. letech 19. století se však z původního farního hřbitova vyšehradské kapituly zrodilo národní pohřebiště nejvyššího významu.
Uprostřed české smetánky
Od té doby bylo na ploše 80 hektarů u chrámu svatého Petra a Pavla pochováno přes 600 českých osobností z oblastí kultury, vědy a techniky. Severní a západní strany hřbitova lemují novorenesanční arkádové chodby, mnoho hrobů ohraničuje umělecké kování a náhrobky tvoří unikátní díla slavných sochařů, mimo jiné i J. V. Myslbeka.
Výčet českých spisovatelů, skladatelů, malířů, sochařů, herců, zpěváků, vědců i sportovců, kteří zde leží, by byl téměř nekonečný – namátkou Vlasta Burian, Bedřich Smetana, Karel Čapek, Vítězslav Nezval, Božena Němcová, Jaroslav Heyrovský, Josef Bican a plejáda dalších. Symbolické náhrobky, bez uložených ostatků, zde mají také Josef Čapek, umučený nacisty v koncentračním táboře, a politička Milada Horáková, oběť justiční vraždy v komunistických procesech během 50. let 20. století.
Slavín: společná hrobka slavných
Dominantou hřbitova je monumentální Slavín. Společná hrobka českých literátů byla iniciována především Františkem Palackým. Stavba se realizovala v letech 1889 až 1893 podle návrhu architekta Antonína Wiehla, trvalo však dalších osm let, než zde byly uloženy první ostatky. Později se také idea hrobky významných literárních tvůrců rozšířila na velikány jakýchkoli oborů.
Ve východní části vyšehradského hřbitova nemůžete hrobku minout. K majestátnímu pomníku s alegorickými sochami vede široké žulové schodiště s mohutným zábradlím. Na vrcholu pomníku shlíží okřídlená socha „Génia vlasti“, na levé straně je ztělesněna postava „Vlasti truchlící“, napravo „Vlasti jásající“. Součástí stavby je zakrytá krypta s 44 pohřebními kobkami pro rakve a urny.
Umělci pohřbeni ve Slavíně
Celkem je v rozlehlé hrobce Slavín pohřbeno přes 50 českých osobností. Na čelní straně památníku je zaznamenáno 15 jmen těch, kteří zde spočinuli nejdříve. Jako úplně první byl v hrobce pohřben básník Julius Zeyer v roce 1901. Další jména nesou černé tabule na zdech kolem památníku. Z básníků zde navěky odpočívají například Jaroslav Vrchlický a Marie Pujmanová, dále herci Jaroslav Marvan a Karel Höger, malíři Vojtěch Hynais a Alfons Mucha, operní zpěvačka Emma Destinnová nebo architekt Josef Gočár. Všechny spojuje motto Slavína vytesané na pomníku: Ač zemřeli, ještě mluví.
Zajímavostí je, že ne každý umělec si přál být ve Slavíně po smrti uložen. Například tělo Jana Nerudy bylo po protestech pozůstalých, prý na základě umělcova přání, přesunuto do nedalekého hrobu.
