Státní opera je svatostánkem milovníků klasické hudby, operního zpěvu a baletu. V jejím souboru působí špičky současného operního nebe a její budova často hostí významné interprety ze zahraničí. Pokud nevíte, co s večerem v Praze, kvalitní program Státní opery je sázkou na jistotu.

POZOR! Informace pro návštěvníky: budova Státní opery v současnosti prochází generální rekonstrukcí. Po dobu jejího zavření je možné navštívit představení Opery a Baletu v Národním divadle a v Hudebním divadle Karlín.

Začátky pouze v němčině

Od roku 2012 spadá Státní opera mezi pražské scény Národního divadla, doplňuje tak kulturní program Zlaté kapličky, Stavovského divadla, Nové scény a Hudebního divadla Karlín. Novorenesanční budova Státní opery byla původně projektem Nového německého divadla, otevřeného začátkem roku 1888. Stavba financovaná ze soukromých sbírek tehdy naplnila sny mnoha Pražských Němců o vlastní prestižní scéně pro činohru a balet v německém jazyce.

Okamžitý punc nejvyšší kvality

Divadlo s rozlehlým hledištěm a bohatou neorokokovou výzdobou se rychle vyšvihlo na úroveň mezinárodního významu. Zaměstnávalo nejslavnější dirigenty (například Gustava Mahlera, Richarda Strausse) a pěvce své doby. Přes 50 let, až do roku 1938, se těšilo mezinárodnímu věhlasu, nabízelo rozsáhlý repertoár a bezesporu velmi obohatilo kulturní život v Praze.

Posledních 100 let plných zvratů

Těsně před začátkem války však divadelníci budovu Státní opery opustili a prodali ji československému státu. Během okupace už v divadle přejmenovaném na Německou operu Praha žádný pravidelný program neprobíhal. Příležitostně tu jen hostovaly německé soubory. Po konci 2. světové války prostory oživili herci Divadla 5. května, ale dlouho zde nepobyli. V roce 1948 byla zdejší scéna připojena k Národnímu divadlu (rok na to dostala také nový název Smetanovo divadlo).

Status nezávislé instituce pod Ministerstvem kultury ČR si Státní opera Praha „užívala“ v letech 1990-2012, než se stala opět součástí svazku Národního divadla, a to i přes zjevnou nevoli většiny zaměstnanců. Petici za samostatnost Státní opery tehdy podepsalo 15 tisíc lidí, ale připojení k Národnímu divadlu nezabránili.

Kudy k budově Státní opery

Budova Státní opery leží v sevření dvou hlavních dopravních tepen v centru Prahy – Wilsonovy ulice (magistrály) a Resslovy ulice – nedaleko Národního muzea a Václavského náměstí. Pěšky se k ní nejlépe dostanete od stanice Muzeum (přestupní stanice linek A a C) nebo od stanice Hlavní nádraží (linka C).