Soška Jezulátka, která představuje malého Ježíše Krista, má pro věřící nedozírnou hodnotu. Zobrazuje Boha, který vzal na sebe lidství, v podobě dítěte. Podle poutníků, kteří se k sošce v kostele Panny Marie Vítězné modlí, je její moc zázračná.

Pražské Jezulátko se těší dost možná největší úctě ze všech jezulátek po celém světě. Ročně se malému Ježíškovi přijde poklonit až dva miliony poutníků z Evropy, Indie, Filipín i zemí Afriky a Jižní Ameriky. Přijíždí prosit o zdraví, požehnání nebo pomoc v nouzi. Mnozí se pak s díky vracejí, aby uctili Jezulátko za vyslyšení svých modliteb.

Kdy a kam k Pražskému Jezulátku?

Vzácnou sošku naleznete v kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně. Zde si můžete Pražské Jezulátko prohlédnout každý den od 8.30 do 19 hodin, v neděli do 20 hodin. Vstupné je dobrovolné. Navštívit můžete také přidružené Muzeum Pražského Jezulátka, které vystavuje šatičky malého Ježíška a unikátní sakrální předměty. Muzeum má otevřeno od 9.30 do 17.30, v neděli od 13 do 18 hodin, vždy mimo časy bohoslužeb.

Ideální dopravní spojení poskytují tramvaje číslo 20, 22, 23, 15 nebo 12, a to na zastávku Hellichova. Ze směru od Malostranského náměstí vystoupíte přímo před kostelem Panny Marie Vítězné. Pokud pojedete od Újezdu, přejdete od zastávky ke kostelu ještě cca 100 metrů po směru jízdy.

Vzácný dar ze Španělska

Jezulátko patří Řádu bratří bosých karmelitánů, kteří působí při kostelu Panny Marie Vítězné a přiléhajícím klášteru Pražského Jezulátka. Jedinečná vosková soška byla původně majetkem španělské vévodkyně a dvorní dámy španělské královny Marie Manrique de Lara y Mendoza, která ji věnovala své dceři – šlechtičně Polyxaně z Lobkovic. Ta ji v roce 1628 darovala karmelitské komunitě v Praze. Pouhých 17 let od vzniku kostela a osm let od usídlení karmelitánů se tak kostel Panny Marie Věřící stal jedním z hlavních poutních míst pražské arcidiecéze.

Jemný výraz, který nelze zkopírovat

Soška Jezulátka je přímým dokladem tehdejší kultury ve Španělsku (byla vyrobena kolem poloviny 16. století). Má obrovskou historickou a uměleckou hodnotu. Pro věřící má Jezulátko nedocenitelný duchovní význam. V evropských zemích i odlehlých koutech světa vzniklo mnoho míst k uctívání Pražského Jezulátka a jeho věrných kopií. Zvláštní výraz ve tváři originální sošky však nedokázala napodobit žádná z nich.

Malé Jezulátko, které vládne světu

Plastika vysoká 47 centimetrů zobrazuje bosého Ježíška ve věku čtyři až pět let, s blond kudrnatými vlasy, stojícího v bílé splývající košilce na dřevěném podstavci. Pravicí žehná a v levé ruce svírá říšské jablko s křížem jako symbol vlády nad světem. Základ sošky je dřevěný a potažený plátnem. Povrch plný jemných detailů je vymodelován z barevného vosku.

Rozmanitý šatník Pražského Jezulátka

Veřejnost zná Jezulátko oděné v královském rouše a s korunkou. 10krát do roka ho převlékají sestry karmelitky do barvy podle daného liturgického období. Bílá barva je vyhrazena slavnostem, Vánocům a Velikonocům. V červené spatříte Jezulátko během Svatého týdne, Svatodušních svátků a svátků sv. Kříže. Fialová patří době postní a adventní. A nakonec zelená, barva života a naděje, ve které spočívá Jezulátko nejčastěji, je určena pro liturgická mezidobí.

Celkem Jezulátko používá téměř 50 šatiček a dvě korunky. Za nejvzácnější lze považovat šatičky darované císařem Ferdinandem II. nebo císařovnou Marií Terezií. Celý šatník Pražského Jezulátka patří mezi kulturní památky České republiky.

Pravidelné slavnosti korunovace

Současnou korunku, která je uchycena těsně nad hlavou Jezulátka, daroval Ježíškovi papež Benedikt XVI. v roce 2009 při své návštěvě Prahy. Slavnostní korunovace sošky dítěte Ježíše probíhá každý rok první květnovou neděli. Znázorňuje víru v dítě Ježíše jako v milostivého Krále celého světa. Během korunovačního víkendu je Pražské Jezulátko vystaveno v presbytáři, kde je věřícím na dosah.